Pokud lze o nějakém textovém druhu předpokládat, že je vskutku nadčasový, pak by to byla patrně závěť. Vždy byl, je a bude důvod k tomu ji sepsat. Jan Kryštof z Schellnachu na Hohenwarthu nechal sepsat tu svou v roce 1635 a nepřímo tím tak ovlivnil dějiny jednoho jihomoravského města. Mimo to lze pak tento testament vnímat jako konkrétní příklad písemné produkce raně novověkých kanceláří.

Příspěvek nabídne možnost analýzy testamentu jako druhu textu z pohledu historické textové lingvistiky a přiblíží osudy Řádu menších bratří kapucínů v Mikulově. Zapomenuto pak nezůstane ani dědictví ve výši čtyř tisíc rýnských zlatých!

Pouze po předchozí registraci e-mailem na vaclav.kriz@ff.cuni.cz.

Tématem přednášky je odkaz středověkého básníka Walthera von der Vogelweide ve městě Duchcov [Dux]. Duchcov je dle jedné z teorií považován za rodiště Walthera von der Vogelweide. V momentě, kdy se rozhodovalo o jeho odkazu ve městě, měla tato teorie na tehdejší obyvatelstvo Duchcova nemalý vliv. Za hlavní odkaz se dnes považuje pomník básníka, který byl slavnostně odhalen v roce 1911.

Příspěvek mapuje historii pomníku od jeho slavnostního odhalení po současnost. Dále se zabývá reflexí událostí v dobovém místním tisku Duxer Zeitung a rozborem dramoletu, který byl sepsán u příležitosti odhalení pomníku. Dotkneme se vymezení historických okamžiků, které úzce souvisí se soužitím Němců a Čechů na jednom území v 19. a na začátku 20. století, a které následně vyústilo v silné národnostní konfrontace. Kromě rozboru zmíněného dobového tisku se přednášká bude věnovat také sudetské slavnosti Walthera von der Vogelweide v Duchcově v roce 1930 a slavnostnímu znovuodhalení pomníku v roce 1991. Část příspěvku bude vyčleněna dramoletu duchcovského autora Bernharda Marra.

Digitální domorodci jsou již od útlého dětství zvyklí na zacházení s elektronickými médii. Mohlo by se zdát, že právě oni zaučení do práce s online slovníky nepotřebují. To je ovšem omyl. Každá příručka nabízející širokou paletu různých informací, i ta uživatelsky nejvstřícnější, je sofistikovaným nástrojem. Zaškolení do práce s ní se tak jeví jako užitečné, ne-li přímo nutné. Zaškolení ocení jistě i digitální přistěhovalci, navyklí spíše na práci s tradičními tištěnými slovníky. Také na tištěné slovníky se ale v rámci minikursu věnovaného zacházení se slovníky starších vývojových fází němčiny podíváme.

Minikurs je určen primárně pro začínající badatele. Účastníkům doporučujeme, aby si přinesli vlastní notebook, se kterým budou pracovat.

V této přednášce se zaměříme na vznik a historický vývoj modálních částic v němčině. Vyjdeme z dnešního významu částic a podíváme se na to, jak je v jednotlivých komponentách významů zakódován jejich historický vývoj. Částice se ve většině případů vyvíjely po několik staletí, a to v důsledku posunu a změny frekvence určitých kontextů, v nichž se objevovaly. Slovy Rudiho Kellera (1982) jsou modální částice výsledkem tiché práce „neviditelné ruky“. Modální částice vznikaly z původních spojek, časových příslovcí, větných příslovcí či jiných částic. Na některé z těchto posunů se zaměříme a na základě konkrétních příkladů načrtneme možnou odpověď na to, jak je tvořen systém částic v dnešní němčině a proč je pro některé nerodilé mluvčí obtížné se používání částic naučit.