Aktuální program

Přehled akcí pořádaných Diachronní sekcí v aktuálním akad. roce 2023/24:

23. 11. 2023 | 17:30 | Knihovna ÚGS FF UK, P323 (nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1) | přednáška | CZ
BERENIKA WYBITULOVÁ
Vngeczwungen vnd vngetrungen: Závěť Jana Kryštofa z Schellnachu na Hohenwarthu z pohledu lingvistiky textu

Pokud lze o nějakém textovém druhu předpokládat, že je vskutku nadčasový, pak by to byla patrně závěť. Vždy byl, je a bude důvod k tomu ji sepsat. Jan Kryštof z Schellnachu na Hohenwarthu nechal sepsat tu svou v roce 1635 a nepřímo tím tak ovlivnil dějiny jednoho jihomoravského města. Mimo to lze pak tento testament vnímat jako konkrétní příklad písemné produkce raně novověkých kanceláří.

Příspěvek nabídne možnost analýzy testamentu jako druhu textu z pohledu historické textové lingvistiky a přiblíží osudy Řádu menších bratří kapucínů v Mikulově. Zapomenuto pak nezůstane ani dědictví ve výši čtyř tisíc rýnských zlatých!

 

15. 12. 2023 | 15:00 | Knihovna ÚGS FF UK, P323 (nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1) + Staroměstská radnice (Staroměstské nám. 1/3, Praha 1)
| přednáška & exkurze | CZ
VÁCLAV KŘÍŽ & ANTONÍN BALOUN (Prague City Tourism)
Altstädter Rathaus: Centrum písemné kultury Starého Města pražského, známé i veřejnosti běžně nepřístupné prostory
Úvod k historii Staroměstské radnice a k samosprávě Starého Města pražského v období pozdního středověku a raného novověku. Následná exkurze do známých i veřejnosti běžně nepřístupných míst areálu Staroměstské radnice.

Pouze po předchozí registraci e-mailem na vaclav.kriz@ff.cuni.cz.

 

25. 1. 2024 | 17:30 | ZRUŠENO
KAREL MIKA
Walther von der Vogelweide a jeho odkaz ve městě Duchcov
Upozorňujeme, že přednáška PhDr. Karla Miky s názvem „Walther von der Vogelweide a jeho odkaz ve městě Duchcov“ se z pietních důvodů, jako i kvůli stávajícímu uzavření hl. budovy FF UK, ruší. Děkujeme za pochopení.

Tématem přednášky je odkaz středověkého básníka Walthera von der Vogelweide ve městě Duchcov [Dux]. Duchcov je dle jedné z teorií považován za rodiště Walthera von der Vogelweide. V momentě, kdy se rozhodovalo o jeho odkazu ve městě, měla tato teorie na tehdejší obyvatelstvo Duchcova nemalý vliv. Za hlavní odkaz se dnes považuje pomník básníka, který byl slavnostně odhalen v roce 1911.

Příspěvek mapuje historii pomníku od jeho slavnostního odhalení po současnost. Dále se zabývá reflexí událostí v dobovém místním tisku Duxer Zeitung a rozborem dramoletu, který byl sepsán u příležitosti odhalení pomníku. Dotkneme se vymezení historických okamžiků, které úzce souvisí se soužitím Němců a Čechů na jednom území v 19. a na začátku 20. století, a které následně vyústilo v silné národnostní konfrontace. Kromě rozboru zmíněného dobového tisku se přednášká bude věnovat také sudetské slavnosti Walthera von der Vogelweide v Duchcově v roce 1930 a slavnostnímu znovuodhalení pomníku v roce 1991. Část příspěvku bude vyčleněna dramoletu duchcovského autora Bernharda Marra.

 

7. 3. 2024 | 17:30 | ZRUŠENO
MARTIN ŠEMELÍK
Učíme se ovládat slovníky starších vývojových fází němčiny. Minikurs pro „digitální domorodce“ a „digitální přistěhovalce“
Upozorňujeme, že přednáška Mgr. Martina Šemelíka, Ph.D. s názvem „Učíme se ovládat slovníky starších vývojových fází němčiny. Minikurs pro ‚digitální domorodce‘ a ‚digitální přistěhovalce'“ se z důvodu nemoci ruší. Děkujeme za pochopení.

Digitální domorodci jsou již od útlého dětství zvyklí na zacházení s elektronickými médii. Mohlo by se zdát, že právě oni zaučení do práce s online slovníky nepotřebují. To je ovšem omyl. Každá příručka nabízející širokou paletu různých informací, i ta uživatelsky nejvstřícnější, je sofistikovaným nástrojem. Zaškolení do práce s ní se tak jeví jako užitečné, ne-li přímo nutné. Zaškolení ocení jistě i digitální přistěhovalci, navyklí spíše na práci s tradičními tištěnými slovníky. Také na tištěné slovníky se ale v rámci minikursu věnovaného zacházení se slovníky starších vývojových fází němčiny podíváme.

Minikurs je určen primárně pro začínající badatele. Účastníkům doporučujeme, aby si přinesli vlastní notebook, se kterým budou pracovat.

 

11. 4. 2024 | 17:30 | Knihovna ÚGS FF UK, P323 (nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1) | přednáška | CZ
LUKÁŠ FELBR
Tichá práce neviditelné ruky v jazyce. Aneb kde se vzaly částice a proč jich má němčina tolik?
Každý, kdo se někdy učil němčinu, při čtení autentických německých textů zajisté narazil na velké množství do češtiny často těžko přeložitelných „malých slov“. Patří mezi ně lexémy jako mal, denn, doch či ja, která bývají jazykovědci označována jako částice, konkrétně částice modální. Uvádí se, že jich je v němčině přes 50, což je mnohem více než ve většině ostatních jazyků. V minulosti bývaly často označovány jako „výplňková slova bez významu“ a ani lingvisté jim nevěnovali větší pozornost. V roce 1959 je Ludwig Reiner označil za „vši v kožichu našeho jazyka“. S příchodem tzv. pragmatického obratu v lingvistice (70. léta 20. století) začala být částicím věnována čím dál tím větší pozornost, neboť se z hlediska pragmatiky jedná o slova hrající často klíčovou roli v každodenní komunikaci.

V této přednášce se zaměříme na vznik a historický vývoj modálních částic v němčině. Vyjdeme z dnešního významu částic a podíváme se na to, jak je v jednotlivých komponentách významů zakódován jejich historický vývoj. Částice se ve většině případů vyvíjely po několik staletí, a to v důsledku posunu a změny frekvence určitých kontextů, v nichž se objevovaly. Slovy Rudiho Kellera (1982) jsou modální částice výsledkem tiché práce „neviditelné ruky“. Modální částice vznikaly z původních spojek, časových příslovcí, větných příslovcí či jiných částic. Na některé z těchto posunů se zaměříme a na základě konkrétních příkladů načrtneme možnou odpověď na to, jak je tvořen systém částic v dnešní němčině a proč je pro některé nerodilé mluvčí obtížné se používání částic naučit.

 

16. 5. 2024 | 18:00 | Knihovna ÚGS FF UK, P323 (nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1) | přednáška | CZ/SK
ELA SABOLOVÁ
Místní názvy horní a dolní Spiše
Prezentácia sa venuje úvodu do jazykovej disciplíny onomastiky, konkrétne toponomastiky. Predstavuje historicko-lingvistickú analýzu vývoja miestnych názvov na hornom a dolnom Spiši. Rozbor sa zakladá na zbere a porovnávaní miestnych názvov z historických a súčasných máp (18.–21. stor.). Praktické ukážky demonštrujú analýzu lingvistických aspektov ako vznik, pravopis, výslovnosť a vývojové tendencie miestnych názvov.

Změna programu vyhrazena. Děkujeme za pochopení.